Život by měl být naopak. Mělo by se začínat umíráním a tím je trauma překonáno. Pak se probudíš v domově důchodců a je ti každý den lépe a lépe. Potom tě vyhodí z domova důchodců, protože jsi už v pohodě a první co děláš je, že bereš důchod. Pak ti první den v práci dají zlaté hodinky. Pracuješ 40 let, až jsi natolik mlád, že si můžeš užívat konec pracovního života. A tak jedeš z pařby na pařbu, piješ, souložíš, a pak začneš chodit do školy, hraješ si s kamarády, bez jakýchkoliv povinností, až je z tebe mimino, a posledních 9 měsíců si v poklidu proplaveš. A nakonec opustíš tento svět v orgasmu !!! Tak takhle nějak bych si to představovala.

Vážné vztahy / Ona hledá jeho