Moje oči. Hnědý. Nezajímavý, přesto krásný. Někdy v nich najdeš, co potřebuješ - porozumění, bolest, ochotu, naštvanost, radost. Někdy jsou tak tajemný, že v nich nenajdeš nic... Moje rty. Blbě vytvarovaný, nic zvláštního. Jsou znetvořený tím, co už vypustili z mého hrdla. Ta slova, co tolika lidem ublížila. Ale taky ta slova, co tolika lidem pomohla.... Moje uši. Tolik toho slyšely. Co nechtěli, ale i co chtěli. Jsou bránou mé zkázy. I když, oni nemůžou za to, co slyší, dělají jen svou práci... Moje ruce. Neupravený. Ale vždycky mi pomůžou. Mají sklon sahat kam nemají. Popsaný. Okousaný nehty. Ale pohladí, když to člověk potřebuje. Ale umí dat ránu, když člověk mele srance... Moje nohy. Nedokonalost sama. Křivý, jedna kratší než druhá. Tlustý stehna. Jizvy. Pozor - kopou. Moje hlava. Plná věcí. Šťastných i nešťastných. Lásky, kamarádství, cigár, fetu. Mozek prožranej červotočema. Myšlenky na ní. Hlava je k ničemu... Moje srdce. Srdce který až moc miluje. Srdce, co by nejradši pomohlo každému. Srdce, co se nemůže dívat, jak se kamarádi ničej... Srdce, co patří jenom jí..

Vážné vztahy / Lesbička hledá ji